Využití mentorství u mladých dospělých opouštějících ústavní a ochrannou výchovu při návratu do přirozeného sociálního prostředí

Předkládaný text má podobu teoretické studie. Cílem této studie je představit, jakým způsobem lze využít koncept sociální opory u mladých dospělých opouštějících ústavní a ochrannou výchovu pro usnadnění jejich návratu do přirozeného sociálního prostředí. V úvodu práce je popsán současný stav deinstitucionalizace péče o děti a mladistvé v České republice. Následuje problematika tranzice, tedy období samotného odchodu mladého dospělého zpět do přirozeného sociálního prostředí. Tranzice představuje pro mladé dospělé zvýšené nároky na jejich sociální fungování, což může vést k sociálnímu selhání a v extrémních případech i k sociální exkluzi; v této souvislosti se text opírá o typologii úspěšnosti tranzice podle Mikea Steina. Dále se studie zabývá vymezením a konceptualizací sociální opory a představuje 5D model sociální opory doplněný o mentorský model mladistvých od Jean Rhodes. Závěr textu se věnuje problematice mentorství s důrazem na mentorství mladistvých a diskutuje, zda se mentorství dá považovat za optimální druh sociální opory u mladých dospělých v tranzici.