Sociální konstrukce systému sociální ochrany: Administrace klientů jako prostor interpretace

Moderní společnost je stále více závislá na fungování abstraktních expertních systémů, které se stávají institucionalizovanou formou řešení problémů, často produkovaných jinými abstraktními systémy. Předkládaný text se pokouší identifikovat a popsat rozpory, které vznikají uvnitř jednoho z těchto systémů v souvislosti se vznikem nových sociálních rizik. Modelovým příkladem a zdrojem empirického materiálu je exekutivní úroveň systému sociální ochrany, na které dochází k interakci mezi liniovými pracovnicemi a klienty. V centru pozornosti jsou dilemata, kterým jsou tyto pracovnice vystaveny v procesu svého rozhodování. Nedílnou součástí administrace tohoto systému je i trvalé usmiřování divergujících hledisek univerzality (daného systému) a individualizace (jednotlivých biografií klientů). Dilematické momenty vnímáme jako prostor pro interpretaci, v rámci kterého pracovnice konstruují například kategorie klientů a soubory jednání s nimi. Protože důsledky způsobů řešení těchto dilemat tvoří součást zkušeností klientů s těmito insitucemi, může tak systém ztrácet důvěru klientů a rizikovým faktorem je pak potenciální ohrožení legitimity tohoto systému.