V rozporu, či jednotní? Postoje párů k opatřením prorodinné politiky v ČR

Prorodinná opatření sociálního státu jsou nejčastěji orientovaná na rodinu jako celek, aniž by brala v úvahu rozdíly, které mohou existovat mezi oběma partnery, tedy uvnitř rodiny. Prostředky, jež mají ovlivnit fertilitní rozhodnutí a plány v rodině, nepočítají s odlišnými fertilitními preferencemi obou partnerů. Konfliktní teorie D. Voase předpokládá, že mezi muži a ženami v párech mohou existovat významné rozdíly, pokud jde o preferovaný počet dětí v rodině. Naše předchozí analýza založená na datech z České republiky však ukázala, že mezi partnery existují jen malé rozdíly v preferovaném počtu dětí. Jestliže mezi partnery existuje jen malý rozdíl v preferencích počtu dětí, předpokládáme, že se také nebudou lišit jejich postoje k opatřením státních prorodinných politik. Otázky, které si v naší stati klademe jsou tak následujícící: Potvrdí se předpoklad, že rozdíly v postojích mezi partnery jsou jen nepatrné? Bude jejich proporce podobná rozdílům v preferencích počtu dětí? V našem příspěvku se zabýváme porovnáním postojů k různým opatřením podporujícím porodnost - rodičovské dovolené, péči o děti, přídavkům na děti a dalším prostředkům státních intervencí. K analýze využíváme data z výběrového šetření Manželství práce, rodina, realizovaného v listopadu 2005 v České republice.