„Rasa“ a rasismus v Jižní Africe

Koncept „rasy“ je určujícím prvkem jihoafrické sociální reality od konce 19. století až po současnost. V žádné jiné zemi na světě nedošlo k tak výraznému systematickému sociálnímu inženýrství založenému na víře v nepřekročitelnost rasových, resp. kulturních odlišností. Moderní ideologie, založená na myšlence rasové segregace jihoafrické společnosti, vznikla v době sociálního evolucionismu a souběžného rozvoje „vědecké“ teorie o rase a biologického determinismu na konci 19. století. Z mnoha důvodů, které budou v textu diskutovány, však vliv vědeckého rasismu na politiku Jižní Afriky zůstal značně omezen. Postupem doby byla idea „rasy“ nahrazena politicky přijatelnějším konceptem kultury a kulturních rozdílů, které se však jeví stejně nesouměřitelné jako kdysi „rasa.“ Zdiskreditovaný jazyk „rasy“ ustoupil módnímu kulturalistickému diskurzu, avšak rasismus zůstává nedílnou součástí reality postapartheidní jihoafrické společností. Text se zaměřuje na analýzu vývoje segregační politiky v koloniální a apartheidní Jižní Africe, kterou pomáhali prosazovat jak Afrikánci, tak i anglicky mluvící Jihoafričané. „Rasa“ bude zkoumána ve vztahu k dalším sociálněvědním pojmům jako jazyk, etnicita, národ a kultura. Předmětem zájmu bude následně politika nerasovosti, která se stala centrálním rysem nové JAR po roce 1994 ve snaze překonat apartheidní dědictví hluboce rozpolcené jihoafrické společnosti. Současně budou diskutovány nové formy rasismu, jež se vynořily v jihoafrické společnosti po pádu apartheidu i přes deklarovanou nerasovost.