Senioři a význam generace

Autorka vychází z konstatování, že užití termínu generace při studiu seniorů a stáří znamená konfrontaci s mnohostí jeho významů a upozorňuje na jistý konceptuální „chaos“, který je s tím spjat. Sama přistupuje k řešení problému konceptualizace generace induktivně - identifikuje významy, kterých generace nabyla ve výpovědích participantů uvedeného výzkumu, i kontexty, v nichž se tyto významy „vynořily“. Autorka se zaměřuje rovněž na „zdroje“ seniory prožívané generační kontinuity a diskontinuity. V neposlední řadě se zabývá generační sounáležitostí a skupinovou distancí jako strategiemi užívanými jedinci ke zvládání důsledků stárnutí a stáří. Koexistenci těchto strategií interpretuje coby projev kolísání identifikace seniorů se „stejně postiženými lidmi své kategorie“, respektive afiliačních cyklů zapojení a odstupu.