Město a společnost. Kutná Hora v dlouhém 14. století

V předložené stati autorka sleduje vazby mezi společenským a urbanistickým vývojem Kutné Hory v předhusitském období, tedy v „dlouhém 14. století“. Přesněji, vymezené období v sobě zahrnuje poslední desetiletí 13. století, kdy bylo zřejmé, že Kutná Hora aspiruje na to stát se královským městem, až do počátku 15. století, kdy se uzavírá velkorysá stavební aktivita městského patriciátu před vypuknutím husitských válek. Vychází z přístupu dějin umění k této problematice a pokouší se interpretovat strukturu půdorysu, rozvrh významných sakrálních staveb a obytné zástavby města jako zobrazení představ společenské skupiny, která město vytvářela a identifikovala se s ním. Taková interpretace může pomoci blíže charakterizovat onu skupinu a její cíle.