Vymístění jako nástroj "národní očisty"

Tato případová studie analyzuje oficiální přístup k Maďarům žijícím v Československu po 2. světové válce. Autorka pracuje s konceptem vymístění skrze paletu fyzických a symbolických praktik zavedených československými vládními úředníky. Popisuje dobovou diskurzivní reprezentaci Maďarů, která je líčila jako zrádce národa, a tudíž někoho nežádoucího pro nový národní stát. Dále pak popisuje konkrétní procesy realizované za účelem vymístění Maďarů mimo i uvnitř státu. V závěru zdůrazňuje, že symbolické praktiky nelze oddělit od fyzických praktik vymístění a že důležitost symbolických praktik by neměla být konceptem vymístění opomíjena.