Egypťané, nebo Núbijci? (Tajemné sarkofágy z Naga el-Faríku, Dolní Núbie)

Během epigrafického a archeologického výzkumu severní koncese (sahající od Kalábši po Gerf Husén) Českého (bývalého Československého) egyptologického ústavu v Dolní Núbii byly v roce 1964 objeveny poblíž vesnice Naga el-Farík tři opakovaně vyloupené skalní hrobky. Místo bylo vzdáleno přibližně 1,5 km severně od chrámu v Dendúru a nacházelo se v oblasti kdysi označené jako „velice chudé na archeologický materiál“ (Firth 1912, 1). V předsíni a pohřební místnosti hrobky č. 2 a jejím okolí bylo nalezeno mnoho zdobených a popsaných fragmentů dvou pískovcových sarkofágů, které jsou nyní uloženy v Náprstkově muzeu, složce Národního muzea v Praze. Majitelé (zřejmě egyptští úředníci) sarkofágů, jejichž provedení ukazuje na místní řemeslnou práci, měli egyptská jména Betaref (Ten, jehož se nelze zmocnit“) a Nebnisuttavej („Pán trůnů Dvou zemí“). Ve výzdobě sarkofágů a jejich nápisech se objevují mnohé nepřesnosti. V textech nejsou zmíněny žádné tituly zemřelých majitelů. O jejich vzájemném vztahu se bohužel nedá nic říci. Soudě podle typu obou sarkofágů, architektury hrobky, zlomků keramiky a vešebtu z pálené hlíny, který byl nalezen poblíž, je možné je datovat do pozdní 18. dynastie (Nebnisuttavej) a rané 19. dynastie (Betaref). Byly analyzovány četné fragmenty kosterních lidských pozůstatků náležející alespoň 17 jednotlivcům. Morfologické rysy zjištěné u některých z nich  ukazují na hornoegyptský typ populace, spíše než na pozdější núbijskou s negroidními znaky (Strouhal 1990, 125). Příslušníci malé egyptské komunity z Naga el-Faríku zřejmě zajišťovali (v období cca 1370-1250 př. n. l.) chod strážního či kontrolního stanoviště při Nilu, po němž egyptské výpravy směřovaly dále na jih. Jejich nejbližším významným cílem byla pevnost Kubbán, odkud vedla pouštní cesta do oblasti bohatých zlatých dolů ve Vádí Allákí.