O roli stravy v životě reemigranta. Vliv stravovacích návyků na formování identity československých přesídlenců z Bulharska

Text, který držíte v rukou, staví do ohniska svého zájmu stravu a stravování nejen jako ryze biologický akt, jenž je vnímán ´pouze´ jako prostředek k uspokojení základní existenční potřeby člověka, a jako takový je objektivní a unifikovaný pro všechny zástupce lidského druhu, ale poukazuje i na subjektivní, sociálně konstruované vlastnosti stravy a praktiky s ní spojené, jež zaujímají nezanedbatelnou úlohu v každodenním životě lidí. Vycházím zde z myšlenky, že fráze ´Jsme to, co jíme´ není jen prázdná konstrukce, ale sdělení, které v sobě kóduje zprávu – zprávu o tom, že jídlo je kultura na úrovni produkce i konzumace, jelikož je spojeno nejen s faktory ekonomickými či nutričními, ale i se symbolickými hodnotami, které k dané stravě přísluší. Prezentovaný článek se zaměřuje na problematiku stravy ze sociálně-konstruktivistické perspektivy a objasňuje, jakým způsobem a do jaké míry může představovat kultura, odehrávající se na poli stravovacích praktik, prostředek vytyčující hranice mezi ´vlastní´ a ´cizí´ skupinou, posilovat vazby uvnitř jednotky i vědomí vlastní sounáležitosti s ní a vytvářet tak platformu pro etablování specifické skupinové identity.