Energy Policy in the Czech Republic

Od přijetí Lisabonské smlouvy zkoumají odborníci, zda v sektoru energetické politiky dochází k bližší spolupráci mezi členskými státy a institucemi Evropské unie (EU). Překvapivě málo pozornosti bylo však v tomto kontextu doposud věnováno konceptu aktérství, konkrétně pak otázce, zda se EU daří rámovat energetický diskurz v členských státech. Tato stať si klade za cíl zjistit, zda lze EU vnímat jako rámujícího aktéra v českém energetickém diskurzu a zda se její rámující moc liší napříč tématy a žánry politického diskurzu. Metodologicky vychází studie z diskurzně-historického přístupu. Výsledky analýzy poukazují na fakt, že rámování se neliší napříč tématy, ale spíše v závislosti na typu žánru. Zároveň probíhá rámování jak explicitně, tak implicitně, a to při souhlasu i nesouhlasu ČR s politikami EU.