Vzájemné působení a prolínání apelativní a propriální slovní zasoby v nářeční rovinĕ češtiny

Příspěvek vychází ze zaměření autorky na nářeční apelativní a propriální slovní zásobu v češtině. Vzájemné ovlivňování a prolínání obou složek je ilustrováno na příkladech ze dvou obcí – z Hlohovce, obce s původně chorvatským obyvatelstvem na pomezí východní Moravy a Rakouska, jejíž název byl zřejmě uměle vytvořen na základě mylné interpretace apelativního východiska jména obce (jméno Hlohovec patrně nesouvisí s apelativem hloh, ale se slovesem ležet), a z Rácova na Jihlavsku na Českomoravské vysočině, kde v důsledku zániku regionálního apelativa došlo k mylnému chápání motivace pomístního jména a jeho přetvoření ve jméno nové, předpokládající zcela jinou motivaci (M/močihuba : MozciHuba : Mučí Huba : Mlčí Huba -> Tiché údolí, Mlčící dolina).