Frekvence pádu v projevech afatických osob ve vztahu k používání gestikulace: srovnání s osobami bez diagnostikované poruchy řeči

Článek se zabývá srovnáním frekvence pádu substantiva v přepisech audiovizuálních nahrávek osob s diagnostikovanou afázií a mluvčích bez diagnostikovaného poškození řeči. Pokouší se ukázat na některá specifika v distribuci pádů v projevech afatických osob, která souvisí s obecnou charakteristikou syntaxe afatických projevů. Dále postihuje frekvenci autosémantických slovních druhů (substantiv, sloves a adverbií) v projevech osob s afázií a standardních mluvčích a dává ji do souvislosti s počtem komunikačních gest, kterými je možné tyto autosémantické slovní druhy nejen doprovázet, ale také nahradit. Výsledky ukazují, že osoby s afázií používají na jednu stranu méně autosémantik, na druhou stranu však více komunikačních gest než standardní mluvčí.