Ten film byl(a) pohádka

V případě predikátu, který tvoří sponové sloveso být a jméno v nominativu, dochází k situacím, kdy je v komunikaci možná dvojí shoda predikátového slovesa v minulém čase, a to buď se jménem v roli subjektu (Ten film byl pohádka), nebo se jménem, kteří tvoří verbonominální predikát (Ten film byla pohádka). Z důvodu snadnějšího odlišení gramatické role obou jmen se zejména v odborném textu a v publicistice ponechá jméno v subjektu v nominativu a „přísudkové jméno“ figuruje v instrumentálu.