Vliv klinické zkušenosti na profesní rozvoj studentů učitelství

S novým systemem akreditace vysokoskolských studijnich programůse opět uvažuje o koncepcnich změnach ucitelskeho vzdělavani. Vteto souvislosti se diskutuje take o potřebě reflektovane praxea hleda se efektivni model vzdělavani ucitelů. K diskusi ostruktuře a podobě ucitelskeho vzdělavani může přispět ianalýza zkusenosti z dlouhodobe (asistentske) praxe, tzv.klinickeho roku, jejiž výsledky z hlediska profesniho rozvojestudentů ucitelstvi anglictiny prezentujeme. Profesni rozvojbudoucich ucitelů, konkretně změny jejich situovane kognice,byly longitudinalně sledovany v deseti měřenich rocně v ramciklinickeho roku, výzkum byl opakovan celkem sestkrat (v letech2002–2008). Celkem se ho ucastnilo 130 studentů z UniverzityPardubice, jejichž výsledky popisujeme souhrnně, ale i pojejich studijnich skupinach (15–30 studentů) v jednotlivýchletech. Indikatory profesniho rozvoje použite v zaznamovemarchu v ramci baterie sebereflektivnich nastrojů reflektovalysoucasný stav poznani v dane oblasti. Indikatory bylyformulovany v dynamicke podobě, jako posun (1) od lpěni napřipravenem planu k flexibilitě a improvizaci, (2) od zaměřenina obsah k zaměřeni na žaka, (3) od reakci na pedagogickesituace k jejich anticipaci, (4) od kratkodobeho k dlouhodobemuplanovani, (5) od vědome koncentrace na profesni výkon k jeho„intuitivnimu“ zvladnuti. Reliabilita nastroje jako celku ijednotlivých skal dosahovala relativně vysokých hodnot. Ukazujese, že klinický rok podle výpovědi studentů ucitelstvi měl vlivna jejich profesni rozvoj ve vsech sledovaných oblastech.Studenti se dovedli vice zaměřovat na žaky, rostla jejichflexibilita, dovednost dlouhodobeho planovani a anticipovani.Největsi narůst byl v oblasti flexibility, zaměřeni na žaka aanticipace. Ukazuje se vzajemna korelovanost miry narůstuflexibility, zaměřeni na žaka, dlouhodobeho planovani aanticipace. Cim vyssi narůst v jedne oblasti, tim vyssi narůstv dalsi oblasti.