Paradox vymístění: příspěvek k post-totalitní reflexi vztahů se sudetskými Němci a polsko-židovských vztahů

Ucelem textu je představit spolecenskou reflexi cesko-sudetoněmeckých vztahů a polsko-židovských vztahů a genezi teto reflexe, a to jak z hlediska jeji manifestace v sirsim veřejnem povědomi (medialni obraz), tak i v užeji akademicky vymezenem chapani, a průběh teto reflexe nahlednout sociologicky. Konceptem, který se analyticky nabizi pro tento ucel, je kolektivni trauma, umožňujici osvětlit specifickou dynamiku teto reflexe v obou sledovaných připadech. Vztahům cesko-sudetoněmeckým je vzhledem k jejich vyhrocenosti a dlouhodobemu přetrvavani v centru aktualniho politickeho děni věnovano vice prostoru. Slouži zde za přiklad převladajici neschopnosti otevřene reflexe vztahů s vymistěnou mensinou a neschopnosti vypořadani se s kolektivnim traumatem způsobeneho nasili. Přiklad polsko-židovských vztahů v tomto kontextu slouži jako ilustrace důsledků „odkrývajici“ reflexe a procesu akceptace navratu vymistěne mensiny, i když mnohdy již jen v symbolickem rozměru.