Anthony Collins v kontextu raného britského osvícenství

Cilem teto studie je představit zakladni ramec filozofickeho dila anglickeho volnomyslenkaře Anthonyho Collinse (1676–1729) v kontextu britskeho osvicenskeho mysleni konce 17. a prvni poloviny 18. stoleti. Prostřednictvim analýzy jednotlivých spisů je vyloženo Collinsovo chapani rozumu jako nastroje nepostradatelneho nejen v oblasti poznani profanniho, ale take divinalniho. Studie dale sleduje Collinsovu obhajobu naproste volnosti mysleni i formy jeho vyjadřeni. Významný prostor je věnovan rovněž autorově filozofii naboženstvi. Studie doklada, že Collins nebyl izolovaným myslitelem, ale že ve svem dile těžil jak z předchazejici (Spinoza, Herbert z Cherbury a předevsim John Locke), tak i soucasne filozoficke diskuze (zejmena John Toland).