English (United Kingdom)

https://curated-unify.zendy.io/wp-json/zendy-region/v1/featured_content/oa?rat=en

https://curated-unify.zendy.io/wp-json/zendy-region/v1/highlighted_journal/

Global: Zendy Plus annual

Presents the access of premium content as premium feature

Premium Content

Presents the keyphrase highlighting as premium feature

Keyphrase Highlighting

Presents the summarisation as premium feature

Summarisation

Insights

Presents the pdf analysis as premium feature

PDF Analysis

Presents the zaia usage as premium feature

ZAIA

Global: Zendy Tools annual

Global: Zendy Free Plan

Global: Zendy Tools monthly

Global: Zendy Plus monthly

Přínos Pražského lingvistického kroužku (dále jen „PLK“ nebo „Kroužek“) moderní lingvistice, literární vědě a estetice je obecně uznáván a dobře popsán. Toto sdružení může být také studováno jako příklad vztahů mezi vědeckým poznáním, kulturní tvorbou a modernitou. Jindřich Toman ve své monografii o PLK, příznačně nazvané „příběh jednoho moderního projektu“, popsal ustavení strukturálně-funkčního přístupu k jazyku a kultuře v souvislostech kosmopolitního prostředí meziválečné Prahy. Představil činnost ruských, ukrajinských a později německých emigrantů v Kroužku, úzké styky PLK s českou avantgardou, vztah k tehdejším projevům československé2 a evropské meziválečné modernity a rozpad PLK během stalinismu na počátku padesátých let. V podobných výkladech často chybí přiblížení situace z konce třicátých let a první poloviny čtyřicátých let minulého století; Mnichovská dohoda a nacistická okupace většiny Evropy, stejně jako období druhé světové války „fungují“ jako symbolický předěl ve vyprávění mezi „klasickým obdobím“ Kroužku a jeho válečným „epilogem“ a (sebe)destrukcí po komunistickém puči v roce 1948. Pokud jde o estetiku, více než období války badatele a badatelky zřejmě přitahuje kulturní prostředí prvních dvou dekád Československé republiky („ČSR“), rozvoj avantgardního divadla a literatury a okolnosti vzniku základních textů a uskutečnění ikonických akcí PLK (1926–1936). Tímto způsobem může vzniknout oprávněná, ale nedostačující představa o přímé a příčinné souvislosti mezi avantgardním divadlem a „divadelní teorií pražské školy“. Domnívám se, že se badatelky a badatelé dějin PLK zaměřují hlavně na vztah Kroužku k předválečné československé kultuře mimo jiné proto, že pracují s omezenými prameny. Tím nepřímo upozaďují aktivity PLK v Protektorátu Čechy a Morava. Často citovaná Zpráva o činnosti Pražského linguistického kroužku za desítiletí jeho trvání 1926–1936 (Zpráva o činnosti Pražského linguistického kroužku za desítiletí jeho trvání 1926–1936 1936)

Věda jako jednání: Pražský lingvistický kroužek, kulturní aktivismus a myšlení o divadle