English (United Kingdom)

https://curated-unify.zendy.io/wp-json/zendy-region/v1/featured_content/oa?rat=en

https://curated-unify.zendy.io/wp-json/zendy-region/v1/highlighted_journal/

Global: Zendy Plus annual

Presents the access of premium content as premium feature

Premium Content

Presents the keyphrase highlighting as premium feature

Keyphrase Highlighting

Presents the summarisation as premium feature

Summarisation

Insights

Presents the pdf analysis as premium feature

PDF Analysis

Presents the zaia usage as premium feature

ZAIA

Global: Zendy Tools annual

Global: Zendy Free Plan

Global: Zendy Tools monthly

Global: Zendy Plus monthly

William Richard Gowers se narodil 20. 3. 1845 v rodině obuvnika v Londýně. Ve věku 11 let přisel o otce a tři sourozence, zřejmě v důsledku tyfu, a jeho matka se rozhodla vratit do rodneho Doncasteru, Gowers vsak nastoupil do Christ Church Cathedral School v Oxfordu. Po absolutoriu koleje zkousel kratkou dobu farmařit, ale potom byl diky rodinným konexim přijat na misto "practitioner´s apprentice" tedy něco jako misto "lekařskeho ucně" u praktika v Coggeshallu. Po třech letech uspěsně složil zkousky a byl přijat ke studiu mediciny na University College of London, promoval zde v roce 1870. Po promoci nastoupil na misto sekundaře v The National Hospital for Paralysed and Epileptic na Queen Square v Londýně (dnesni The National Hospital for Neurology and Neurosurgery), v teto nemocnici stravil veskerý svůj profesionalni život až do roku 1910, kdy odesel do penze. Ve 30 letech se Gowers oženil s Mary Baines, ktera pochazela z vlivne kongregacionalisticke rodiny, se kterou měl ctyři děti. Talent mezi Gowersovými potomky byl různorodý: kromě vrcholne politiky a klasicke hudby je jeden z Gowersových pravnuků význacným světovým matematikem a profesorem v tomto oboru na univerzitě v Cambridge. Gowers po celý svůj profesionalni život neunavně konzultoval, lecil, vyucoval a psal. Kromě nemocnicni konzultacni cinnosti konzultoval denně i privatně ve sve ordinaci na Queen Anne Street, a několikrat týdně na Queen Square přednasel ci organizoval klinicke demonstrace, za obrovskeho zajmu studentů i graduovaných lekařů. Kromě toho psal a nemalo. Za celou svou profesionalni karieru, tj. od roku 1870 do roku 1915, napsal a vydal celkem 43 ucebnic a monografii a neuvěřitelných 268 přehledných nebo původnich casopiseckých praci. Jeho životnim dilem vsak byla (a stale je) dvoudilna ucebnice neurologie, nazvana "A Manual of Diseases of the Nervous System", ktera vysla v letech 1886 (1. svazek, věnovaný nemocem perifernich nervů a michy) a 1888 (2. svazek, věnovaný nemocem mozku, mozkových nervů a ostatnim porucham nervových funkci) v londýnskem nakladatelstvi J & A Churchill; jeji americka mutace byla vydana ve Philadelphii nakladatelstvim P Blakiston, Son & Co v letech 1888 a 1889. Gowers toto monumentalni dilo nepovažoval za dokoncene patrně nikdy. Poměrně rychle připravil druhe, doplněne vydani, jehož oba svazky vysly opět u Churchilla v Londýně v letech 1892 a 1893. Třeti vydani již připravoval za pomoci sveho asistenta Jamese Taylora a jeho prvni svazek vysel v roce 1899. Druhý svazek vsak již nebyl vydan a Gowers nikdy nezveřejnil, proc k tomu doslo. Prokazatelně totiž třeti vydani druheho svazku připravoval, v roce 1949 MacDonald Critchley v Gowersově životopise uvedl, že na vlastni oci viděl ve třicatých letech minuleho stoleti stranky druheho vydani, opatřene Gowersovými opravami, připominkami a novými obrazky. Potom byl zřejmě veskerý material k chystanemu třetimu vydani druheho svazku peclivě "uschovan" a dokonce Ian McDonald v roce 1986, když pronasel slavnostni "Gowers Memorial Lecture", veřejně uvedl, že "jsou patrně bohužel ztraceny". V roce 2008 Gowersova pravnucka, historicka mediciny Ann Scott, sbirala material pro biografii sveho dědecka, Gowersova syna Ernesta, který býval po valce předsedou spravni rady nemocnice na Queen Square. V teže době zaroveň knihovna nemocnice na Queen Square převzala nově zodpovědnost za obsah leta neotevřených skřini plných nemocnicnich dokumentů, ktere byly umistěny v jedne z nescetných a malo navstěvovaných chodeb stare nemocnice. Ann Scott spolecně s knihovnici nalezla v jedne z těchto skřini album Gowersových kreseb z dovolených na venkově (!) a pod nim svazek dokumentů, který se ukazal být podkladovým materialem pro třeti vydani druheho svazku Manualu. Ani timto nalezem vsak nebyla zodpovězena otazka, proc Gowers jestě v době aktivni kariery (odchazel do výslužby v roce 1910, ve věku 65 let) zanechal připravných praci a třeti vydani Manualu omezil na prvni svazek. Podobně neni dosud zodpovězena taktež teměř detektivni otazka, zda Gowers a jeho medicinske aforismy sloužily Siru Arthuru Conanu Doylovi jako předloha při tvorbě postavy Sherlocka Holmese.

Sir William Richard Gowers (1845-1915) and the first neurology textbook