English (United Kingdom)

https://curated-unify.zendy.io/wp-json/zendy-region/v1/featured_content/oa?rat=en

https://curated-unify.zendy.io/wp-json/zendy-region/v1/highlighted_journal/

Global: Zendy Plus annual

Presents the access of premium content as premium feature

Premium Content

Presents the keyphrase highlighting as premium feature

Keyphrase Highlighting

Presents the summarisation as premium feature

Summarisation

Insights

Presents the pdf analysis as premium feature

PDF Analysis

Presents the zaia usage as premium feature

ZAIA

Global: Zendy Tools annual

Global: Zendy Free Plan

Global: Zendy Tools monthly

Global: Zendy Plus monthly

Cor Vasa 2008;50(5):190 Detekce viabilního myokardu je nedílnou součástí vyšetřovacího procesu pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) a systolickou dysfunkcí levé komory srdeční (LKS). Posouzení rozsahu viabilní a neviabilní tkáně je zásadním krokem při rozhodování o dalším léčebném postupu a pro predikci zlepšení funkce LKS v případě revaskularizace. Jednou z metod volby průkazu viability dysfunkčního myokardu je postkontrastní magnetická rezonance (MRI). Princip zobrazení neviabilního myokardu je založen na zvýšené kumulaci paramagnetické kontrastní látky. Přímé měření opacifikace myokardu probíhá 10–15 minut po aplikaci kontrastní látky („late enhancement“). Samotné zhodnocení viability myokardu pak spočívá ve stanovení transmurálního rozsahu kontrastem zvýrazněné tkáně v každém hodnoceném segmentu. Současná postkontrastní technika používá dedikovanou sekvenci MRI, která svými parametry vede k optimálnímu kontrastu mezi neviabilním (světlá) a viabilním (tmavá) myokardem. Uvádíme dva případy, které dokumentují význam této metody pro klinické rozhodování o revaskularizaci myokardu.

Postkontrastní magnetická rezonance - metoda volby hodnocení viability myokardu