English (United Kingdom)

https://curated-unify.zendy.io/wp-json/zendy-region/v1/featured_content/oa?rat=en

https://curated-unify.zendy.io/wp-json/zendy-region/v1/highlighted_journal/

Global: Zendy Plus annual

Presents the access of premium content as premium feature

Premium Content

Presents the keyphrase highlighting as premium feature

Keyphrase Highlighting

Presents the summarisation as premium feature

Summarisation

Insights

Presents the pdf analysis as premium feature

PDF Analysis

Presents the zaia usage as premium feature

ZAIA

Global: Zendy Tools annual

Global: Zendy Free Plan

Global: Zendy Tools monthly

Global: Zendy Plus monthly

The paper discusses the research activities of Professor Rudolf Kimla (1866–1950) in the context of the cooperation between Slavic nations (notably as a PAU member during a 1933 medical congress in Poznań). Jedním z kritérií, podle kterých se dá posuzovat intenzita a úroveň vztahů mezi českými a polskými vědci konce 19. a první poloviny 20. století, je počet a profesní skladba zahraničních členů v národních akademiích, tedy v České akademii věd a umění v Praze (dále ČAVU) a v Akademii věd a umění v Krakově (Akademia Umiejętności, dále AU, od roku 1918 Polska Akademia Umiejętności, dále PAU)1. Pro studium členství českých vědců v krakovské akademii má základní význam práce Marka Ďurčanského2, která se stala 1 Základní literatura: A. Šlechtová, J. Levora, Členové České akademie věd a umění 1890–1952, Praha 1989; J. Dybiec, Polska Akademia Umiejętności 1872–1952, Kraków 1993; S. Grodziski, The Polish Academy of Arts and Sciences 1872–1952–2002, Cracow 2006. 2 M. Ďurčanský, Członkostwo zagraniczne polskich i czeskich uczonych w akademiach narodowych: PAU i ČAVU, in: Prace Komisji Historii Nauki, Tom VI, Kraków 2004, s. 177–207. Historia Slavorum Occidentis 2015, nr 1(8) ISSN 2084–1213 DOI: 10.15804/hso150111 193 RUDOLF KIMLA: PROFESOR LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE... též inspirací pro tuto stať. Mezi 35 českými členy polské akademie v letech 1872–1952 zaznamenal Ďurčanský pouze dva lékaře českého původu, vídeňského profesora Karla Rokitanského a Rudolfa Kimlu. Ve srovnání s intenzivnějšími styky mezi českými a polskými humanitními vědci a přírodovědci, které podchycují práce M. Ďurčanského i J. Chodějovského3, se jeví spolupráce mezi českými a polskými lékaři ve světle členství v krakovské akademii jako mnohem řidší, ne-li výjimečná. Tím spíše vyvstává otázka, proč byl členem PAU ve 30. letech 20. století zvolen právě Rudolf Kimla, a ne někdo z jeho vědecky významnějších českých kolegů, případně, proč nebylo českých členů z řad lékařů více. Při hledání odpovědi na otázku, proč právě Kimla, je nutné tradičně vycházet z vědecké biografi e Rudolfa Kimly a z jeho tradované charakteristiky jako významného slovanofi la a polonofi la4. Vědecké, učitelské a akademické působení profesora Kimly i jeho údajná profesionální orientace na slovanský svět bude zkoumáno v kontextu spolupráce českých (československých) a slovanských (zvláště polských) lékařů. Pokud jde o vlastní členství R. Kimly v PAU, bude prezentováno v kontextu členství Čechů v polské akademii, zahraničních členů – lékařů v polské akademii, postavení lékařské sekce v PAU a členství polských lékařů v ČAVU. Důraz bude kladen na meziválečné období (1918–1939) s přesahy do období před první a po druhé světové válce, tedy období existence AU a PAU (1872–1952). Archivní prameny ke Kimlově biografi i jsou zachovány v Archivu Univerzity Karlovy v Praze a v Archiwum Nauki PAN a PAU v Krakově5. K hodnocení jeho vědeckých aktivit je nutno sáhnout k dobovým časopiseckým statím. Stručný přehled česko-polských kontaktů a spolupráce v oblasti medicíny v meziválečném období je založen rovněž na rešerších dobového lékařského tisku, zatímco stručný nástin spolupráce polských a českých lékařů 3 M. Ďurčanský, Członkostwo; M. Ďurčanský, Szkoła historyczna Golla i jej przedstawiciele (Goll, Pekař, Bidlo) na tle stosunków czesko-polskich, [w:] Prace Komisji Historii Nauki VIII, Kraków 2007, s. 237–269; a texty v tomto čísle: M. Ďurčanský, Kontakty Wydziału Filozofi cznego Universytetu Karola w Pradze z uczonymi polskimi w okresie międzywojennym, J. Chodějovský, Kontakty polsko-czeskie w dziedzinie nauk przyrodniczych i problematyka ochrony przyrody i parków narodowych w świetle źródeł archiwalnych. 4 M. Ďurčanský, Członkostwo, s. 196 s odkazem na Ottův slovník naučný nové doby III.1, Praha 1934 (dále jen OSNND), s. 509–510 (autorem hesla byl ftizeolog Jaroslav Jedlička). 5 Archiv Univerzity Karlovy v Praze, fond Lékařská fakulta UK 1883–1953, i. č. 550, osobní spis R. Kimly (dále jen AUK, R. Kimla os. spis); Archiwum Nauki PAN i PAU (dále jen AN PAN i PAU), akta członków.

RUDOLF KIMLA: PROFESOR LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE A ČLEN PAU V KRAKOVĚ. K DĚJINÁM ČESKO-POLSKÝCH VĚDECKÝCH STYKŮ V MEDICÍNĚ